DETOXIKACE vhodnými stravovacími návyky

03.10.2009 17:07

 

 

Pravda o lidské stravě

Neustále nás musí udivovat důmysl a dokonalost Přírody a na druhé straně pošetilost, hloupost a arogance lidského rozumu. Následující článek chce toho být malým dokladem. Většina lidí ví nebo tuší, že člověk ničí své přirozené životní prostředí a svým (pohodlným) způsobem života si zapříčinil mnoho civilizačních chorob. Toho jsme svědky zejména posledních cca sto nebo dvě stě let (uvědomíme-li si, že vše vlastně začalo průmyslovou revolucí). Málokdo však tuší, že si člověk pod sebou začal řezat pomyslnou větev již mnohem dříve, a to tehdy, když objevil oheň a začal si potravu tepelně upravovat, ať už se jednalo o pečení masa nebo nejrůznějších výrobků z obilovin.
O co jde? Živočišnou říši můžeme podle druhu potravy, kterou přijímá, rozdělit na čtyři  skupiny: masožravce (např. kočka nebo lev), všežravce (pes, vepř, medvěd), býložravce (slon, žirafa, antilopa) a plodožravce (primáti). Každá z těchto skupin se liší mimo jiné i svým zažívacím ústrojím, které je optimálně uzpůsobeno potravě, kterou přijímá. Například kráva (tur domácí) má čtyři žaludky, aby byla schopná strávit rostlinnou potravu – trávu. Naproti tomu masožravci, jako např. kočka domácí, mají velmi vyvinutá játra, aby mohli dobře trávit maso, a krátké střevo, aby se do těla nestačily vyloučit toxické látky, vytvořené hnitím masa. Naproti tomu plodožravci (frugivorové), mezi něž patří primáti včetně člověka, mají trávicí  ústrojí uzpůsobeno pro přijímání potravy ve formě nejrůznějších plodů, ovoce, ořechů, apod. Pro člověka je tedy požívání masa stejně nepřirozené jako kdybychom ho nutili pást se na louce jako kráva nebo ovce. Aby maso bylo pro člověka jakž takž stravitelné, začal je tepelně upravovat. Když se z lovce stal zemědělec, naučil se také mlít a tepelně upravovat obiloviny, které začal pěstovat. Stal se tak jediným tvorem na této planetě, který si potravu před jídlem vaří, smaží nebo peče. Jestliže je z výše uvedeného zřejmé, že lidská strava je nepřirozená, měli bychom dodat, že lidskému tělu vyloženě škodí a způsobuje téměř všechny choroby, jimiž lidstvo trpí, počínaje obyčejnou chřipkou a konče rakovinou. Abychom pochopili, co je podstatou, musíme si říci, že potraviny rozdělujeme do dvou základních skupin, kyselinotvorné a zásadotvorné, podle toho jaký je pH faktor zbytku po strávené potravě. (Víme, že se jedná o číselnou stupnici do čtrnácti, kde číslu 7 odpovídá pH neutrální a vše, co má pH menší než 7 je kyselé a co má pH věší než 7, je zásadité.) V lidském těle jsou všechny tekutiny (např. krev, sliny, lymfa) zásadité s výjimkou žaludečních šťáv, které jsou tvořeny převážně kyselinou chlorovodíkovou. Dále je třeba uvést, že syrové ovoce a syrová zelenina jsou zásadotvorné. Mezi zásadotvorné potraviny dále řadíme např. podmáslí, syrový jogurt, jablečný ocet, zelený čaj, biologické víno a olivový olej (lisovaný zastudena). Mezi kyselinotvorné potraviny patří například chléb, pečivo, čokoláda, sýry, káva, černý čaj, ořechy a alkoholické nápoje. Když to zobecníme, dá se říci, že syrové rostlinné potraviny jsou, až na výjimky, zásadotvorné, kdežto tepelně upravované potraviny (jak rostlinného, tak živočišného původu) jsou téměř bez výjimky kyselinotvorné. Jestliže je naše tělo převážně zásadité, měli bychom tedy konzumovat převážně zásadotvorné potraviny: uvádí se 80 procent zásadotvorných potravin a zbytek kyselinotvorných. V naší civilizaci tomu je bohužel zhruba naopak, proto lidstvo trpí tolika chorobami. Doktor Robert S. Morse, americký lékař, biochemik a přírodní léčitel, přičítá většinu nemocí na vrub naší nevhodné stravě a příčiny chorob rozděluje do tří skupin: vrozená (genetická) oslabení, toxicita (výskyt jedů v organizmu) a acidóza (překyselení).´„Buňky sílí nebo slábnou podle toho, co jim dala do vínku genetika,“ píše ve své knize [1] dr. Morse a pokračuje: „a v závislosti na vašem životním stylu – na tom, co jíte, pijete a dýcháte, co vstřebáváte kůží, a na tom, jak myslíte a cítíte.“ Vlivem zhoršeného životního prostředí a dalšími civilizačními vlivy je v současné době genetická zátěž tak vysoká, že je ohroženo přežití většiny populace, protože se rapidně snižuje její reprodukční schopnost a pokud naše civilizace půjde dál stejným směrem, tento trend bude pokračovat za únosnou mez. „Nezbývá nám než začít opravovat naše slabá místa a regenerovat naše buňky, aby budoucí generace mohly vůbec žít. Mějme na paměti že příroda nikdy nerozmnožuje slabé. Slabí jsou vždy zničeni – takto příroda udržuje všechny druhy zdravé,“ vysvětluje doktor Morse. „Toxicita je široký pojem, který zahrnuje mnoho věcí, od hromadění hlenu z mléčných výrobků, dráždivých látek a složených cukrů (tj. např. rafinovaný cukr, který kupujeme v supermarketu) po  chemikálie, toxické kovy a minerální usazeniny. Tato toxicita, která je většinou kyselé povahy a hromadí se v těle, pochází z potravy, vzduchu, domácích produktů, stavebních materiálů… tento seznam nebere konce,“ píše ve své knize o této příčině nemocí dr. Morse.
„Prvky, které tvoří hmotu, jsou buď kyselé, nebo zásadité. Ke kyselým patří dusík, fosfor a síra. Kyslík, vápník, hořčík, sodík a draslík jsou naopak zásadité.“ „Abyste si udrželi zdraví a vitalitu, měly by všechny vaše tělesné tekutiny být zásadité, s výjimkou žaludečních šťáv, kyseliny chlorovodíkové a pepsinu, které svou kyselou reakcí zahajují rozklad bílkovin.“ „Dnes lidé konzumují převážně kyselinotvorné potraviny, například maso, obiloviny, pasterizované mléčné výrobky, vejce a tepelně upravená rajčata (např. oblíbený kečup). Jelikož je acidóza horká, způsobují tyto kyseliny a jejich sloučeniny ve tkáních záněty, které oslabují buňky a znemožňují jim transportovat živiny skrze celulární (buněčnou) membránu, což nakonec vede k buněčné smrti.“ To bylo několik citací z knihy „Zázračná detoxikace“ [1] na téma acidóza jako příčina velké skupiny nemocí, jimž lékaři dávají nejrůznější jména, s koncovkou „-itida“, jako například gastritida, kolitida, cystitida, nefritida, burzitida či artritida. To nejsou nemoci, ale zánětlivé reakce na acidózu. Jestliže víme, že příčinou valné většiny nemocí je nevhodná strava, potom je prevence většiny nemocí v zásadě snadná: jíst potraviny určené našemu živočišnému druhu, tj. ovoce, zeleninu, ořechy a podobně, jíst je čerstvé, zralé, syrové a neupravované, jako to činí všichni ostatní pozemští tvorové.
To se však snadno řekne, ale hůř udělá. Především tomu brání lidská nevědomost, předsudky a chamtivost. Dovedete si představit, kolik lidí „jede“ v byznysu jménem „zdraví“? Co by dělali lékaři, zdravotnický personál, farmaceutické koncerny, kdyby celá populace naráz procitla a tuto jednoduchou pravdu si uvědomila? Připočítáme-li k tomu potravinářský průmysl, jatka, chov dobytka a celé zemědělství, vidíme, že začarovaný kruh se uzavřel, a že nebude snadné jej rozetnout. Přispívají k tomu také média a politici, buď z nevědomosti, nebo úmyslně, neboť víme, jak je v naší společnosti rozbujelá korupce. Tento neblahý stav si začínají někteří jedinci a malé skupiny uvědomovat. Lidé, kteří konzumují výhradně syrovou rostlinou stravu, se nazývají „vitariáni“. V Čechách dokonce mají svůj web[2] , z něhož je následující zajímavý citát: „Tepelně upravená strava je návyková, protože i malý výpadek v přísunu tepelně upravené stravy má za následek ředění krve. Hustota krve se sníží, tak dojde k opačnému procesu intoxikace, k detoxikaci. Tak se tělo přirozeně zbavuje látek již využitých, ale i látek škodlivých a toxických. Ty se dostanou do krve, což má za následek nepříjemné stavy, jak tělesné tak duševní. Proto je většina lidí nevědomě a nedobrovolně závislá na stravě, která zastavuje detoxikaci.“
Z výše uvedeného citátu vyplývá, že tepelně upravená strava není nic jiného než tvrdá návyková droga, jíž propadla drtivá většina lidské populace, se všemi jejími abstinenčními příznaky a negativními následky pro zdraví. Z výše uvedeného odstavce rovněž vyplývá, což tvrdí i dr. Morse a mnozí další, že k detoxikaci a regeneraci organismu, který byl poškozen a intoxikován (otráven) tepelně upravovanou stravou, stačí dostatečně dlouhou dobu konzumovat výhradně čerstvé ovoce a zeleninu. Syrová rostlinná strava je tedy nejen prevence nemocí, ale i lék a protijed na nemoci a toxické zátěže vyvolané tepelně upravovanou stravou, kterých je drtivá většina. Ještě si uvedeme jeden neméně zajímavý citát z tohoto webu: „Tepelně upravená strava způsobuje po požití leukocytózu. Leukocytóza je zvýšení výskytu bílých krvinek v krvi. Bíle krvinky, jak je známo, mají funkci obrannou a objevují se v krvi vždy po vpádu cizích částic do těla. To je jasný důkaz, že jakákoliv tepelně upravená strava je pro tělo látka neznámá a ještě k tomu rozpoznávána jako nebezpečná.“ Za zakladatele zdravého životního stylu, založeného na konzumaci syrové stravy rostlinného původu, je považován americký lékař Norman W. Walker, který žil v letech (1866 - 1984). Není to překlep, tento muž se skutečně dožil úctyhodného věku 118 let! I v tomto věku se věnoval domácím pracím a zahrádkařil. Jezdil na kole, přestože měl již více než 100 roků. Přežil své kritiky a posměváčky. Dnes jej řadíme mezi průkopníky přirozené životosprávy. Teprve dnes objevují někteří pokrokoví lékaři a odborníci ve výživě pravdy, které dr. Walker během svého života poznal a objasnil. Dr. Walker byl sám živým dokladem toho, že se dá dosáhnout zdravého, dlouhého života správnou výživou, duševní vyrovnaností a hygienou. Programy dr. Walkera, týkající se výživy a zdraví, jsou jednoduché a lehce proveditelné. Nezakládají se na "zázračných dietách" nebo" revolučních" objevech! Dr. Walker vedl své výzkumy a věnoval se své spisovatelské činnosti až téměř do své smrti ve 118 letech. Svou poslední knihu "Jednoduchá kontrola váhy" napsal ve věku 113 let. Informace o tomto velkém lékaři a vědci na poli zdraví uzavřeme krátkou,ale výmluvnou citací z jeho knihy „Omládněte“ [3]: „Zjistil jsem, že škrobová molekula, která není rozpustná ve vodě, putuje jako stabilní molekula krevním a lymfatickým oběhem, aniž by ji mohly buňky, tkáně nebo žlázy využít. Tělo se pokusí ji  vyloučit. Jestliže jsou vylučovací orgány zatíženy nahromaděnými molekulami - ve formě povlaků na stěnách, nemohou je odstranit a tělo hledá jinou cestu, která vede přes póry kůže. A tím dostaneme uhry. Také tady nám pomůže opět příroda. Na ničem jiném se nedaří bakteriím lépe, než na škrobu. V tom případě nám vlastně pomáhají odbourávat nahromaděné škrobové molekuly ve formě hnisu, který může být kůží lépe vyloučen. Tím vznikne uher.


S tímto obrázkem před očima můžete možná snadněji akceptovat moje tvrzení, že žádná léčba nemůže být trvalého charakteru, pokud nejsou vylučovací orgány prosty nahromaděného odpadu a pokud nejsou z výživy odstraněny škrobové potraviny a obilí. Pro toho, kdo přemýšlí v zajetých kolejích, to zní bezesporu drasticky a radikálně vzhledem ke skutečnosti, že se lidstvo po tisíciletí živilo převážně obilím a škrobovinami. Jako odpověď na tuto argumentaci poukazuji na jinou skutečnost, že totiž nemocní lidé, kteří přestanou jíst obiloviny a škroboviny a konzumují jen živou, život podporující potravu, zlepší nejen svůj tělesný a duševní stav, ale obyčejně se zbaví svých nemocí.“ Již jsme řekli téměř vše důležité, abychom mohli rozhodnout, která strava je pro lidské tělo vhodnější, zda živočišná a tepelně upravovaná, nebo rostlinná a syrová. Nezmínili jsme se však o jednom důležitém hledisku, a to energetickém. Všechny živé organizmy vyzařují elektromagnetickou energii. Tato energie se udává v angstroemech. Například zdravé lidské tělo vyzařuje 6500 A. Konzumujete-li čerstvé plody natrhané v přírodě, aniž byste je tepelně upravovali, přesune se jejich vysoká elektromagnetická energie do vašeho těla a jeho buněk. Čerstvé ovoce má energii 8000-10000 A, čerstvá zelenina má energii 8000-9000 A, zatímco vařené maso má 0 A. (Zájemci najdou více informací v [1] na straně 108, včetně přehledné tabulky.) Když už se bavíme o energii, měli bychom ještě dodat, že pro trávení bílkovin (maso, vejce) a složených cukrů (rafinovaný cukr) se spotřebuje značné množství energie. Je to podobné jako když pro stavbu nového domu musíte rozbourat nejdříve dům starý a použít z něho stavební materiál, místo abyste jej nakoupili ve stavebninách. Naproti tomu syrová rostlinná strava obsahuje enzymy, které část práce trávícího ústrojí vykonají za ně a navíc dodá tělu elektromagnetickou energii. Tímto konstatováním bychom mohli náš článek uzavřít. Pro ty, kteří hodlají podstoupit detoxikaci pomocí syrové rostlinné stravy, mám však malé varování. Nezapomeňte, že běžné tepelně upravované jídlo se chová úplně stejně jako kterákoli jiná návyková droga, např. tabák nebo alkohol. Je však o to nebezpečnější, že to o něm nikdo neví. Pokud přejdete na syrovou rostlinnou stravu, počítejte s nepříjemnými abstinenčními příznaky. To se týká úplně všech, i zcela zdravých lidí. Oslabení jedinci však při příliš radikální očistě těla mohou navíc prodělávat léčebné krize s příznaky jako např. bolesti uzlin, bolesti v krku, zvýšená teplota, které zakoušejí nemocní chřipkou. Buďte odhodlaní, trpěliví a vytrvalí! Nezapomeňte, že v přírodě přežívá vše silné a slabé umírá! To platí jak na úrovni jednotlivých buněk, tak na všech ostatních úrovních živých organizmů, včetně člověka. Proto buďte silní!  

Zdroje:
[1] Robert S. Morse: Zázračná detoxikace, Eminent 2006  [2] http://www.vitarian.cz
[3] Norman W. Walker: Omládněte Sestavil Ladislav Kopecký
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Detoxikace a syrová strava

V článku „Šokující pravda o lidské stravě“ jsme konstatovali, že maso a žádná tepelně
upravovaná strava pro člověka, jako biologický druh, není vhodná. Na první pohled je vše jednoduché  a zcela jasné. V tomto článku byly opominuty další aspekty, jako jsou klimatické podmínky dané společnosti a individuální dispozice jednotlivců. Jiné podmínky pro konzumaci syrové rostlinné stravy jsou například na tichomořských ostrovech nebo na Floridě než například ve Skandinávii. U nás v Čechách se také budeme jinak stravovat v zimě než za parného léta. Někdo se bez masa zcela obejde, pro jiného to znamená zdravotní riziko. Tímto článkem však nechceme obsah výše zmíněného článku zpochybnit, jen je třeba dodat, že během mnoha tisíciletí vývoje lidstva si lidské tělo na masitou a tepelně upravovanou stravu zvyklo, proto přechod na syrovou rostlinnou stravu nemůže být náhlý, pokud se chceme vyhnout zdravotním rizikům.  Cílem tohoto článku tedy je doplnění a upřesnění výše zmíněného článku.
Kdybychom chtěli ze svého jídelníčku zcela vyloučit veškeré potraviny pro lidský druh nevhodné, mnoho z nás by se dostalo do těžko řešitelných problémů. Pro koho je tedy výhradně
syrová strava určena? Především je třeba říci, že v první řadě lidem, kteří se díky svým stravovacím návykům a svému způsobu života dostali do zdravotních problémů. Mají například velkou nadváhu, trpí cukrovkou nebo mají rakovinu. Zde je situace zcela jasná a v drtivé většině případů po zavedení této diety dojde u těchto lidí k pronikavému zlepšení zdravotního stavu. Poněkud složitější situace je u lidí relativně zdravých. Dokud se člověk těší relativně dobrému zdraví, tak ho nic nemotivuje ke změně jeho jídelníčku. Na tomto místě je vhodné zmínit duchovní aspekt syrové stravy. Tomu se budeme dále věnovat podrobněji, zde pouze poznamenáme, že k tomuto způsobu stravování tíhnou spíše lidé spirituálně založení, tak zvaní hledající. Průměrný člověk dělá to, co většina ostatních lidí, ať je to dobré nebo ne. Na všechno, co se vymyká jeho omezenému pohledu na svět, se dívá s podezřením a s předsudky.
Nejdříve si něco povíme o vlastnostech různých druhů potravin, což bude vodítko pro čtenáře,
patřícího do kterékoli z výše uvedených skupin, aby získal zdravější stravovací návyky. Maso a vejce Maso obsahuje velké množství bílkovin, které jsou podle odborníků na zdravou výživu nezbytné pro zdravý vývoj lidského organismu. Tito tzv. odborníci však již nevědí, nebo nechtějí vědět, že bílkoviny se nejprve musí v trávícím ústrojí rozštěpit na aminokyseliny, z nichž tělo vybuduje bílkoviny vlastní. Trávení masa tedy představuje pro organismus zátěž. Poznamenejme, že např. zelenina obsahuje velké množství aminokyselin, takže je není pravda, že lidské tělo potřebuje živočišné bílkoviny – někomu stačí jíst dostatečné množství syrové zeleniny. Hubeným lidem bych však experimentovat s bezmasou dietou rozhodně nedoporučoval, mohli by ještě více zhubnout. Nadměrná konzumace masa však vede k tomu, že se ve tkáních, zejména ve svalech ukládá kyselina močová, která po dosažení určité koncentrace v těle krystalizuje, což se projeví například revmatismem nebo dnou. Z hlediska zdravé výživy tedy není nutné maso z jídelníčku úplně vypustit. Jsou lidé, kteří se bez masa zcela obejdou, a na druhé straně jsou jiní lidé, kteří by při nedostatku živočišných bílkovin zeslábli a onemocněli. Vždy však musí platit, že konzumace masa a vajec musí být vyvážena dostatečným množstvím syrové zeleniny. Také budeme jíst masa víc v zimě než v létě. Mléko a mléčné výrobky Kravské mléko je tzv. odborníky na výživu (viz akci „mléko do škol“) vydáváno za jeden z pilířů zdravé výživy a je pokládáno za nenahraditelný zdroj vápníku. Jaká je však skutečnost? Pravdou je pravý opak. Kravské mléko je strava vhodná pro telata, aby jim narostly silné kosti, kopyta a rohy. Organismus dospělé krávy ho již nedokáže zpracovat, natož potom organismus lidský. Kravské mléko lidské tělo zahleňuje nejvíce ze všech potravin. Tento hlen se ukládá ve střevech a na dalších místech v těle, což nakonec vede k tomu, že se do krve nedostává dostatek živin, včetně vápníku,  jehož je mléko paradoxně zdrojem. To platí ve větší či menší míře pro většinu mléčných výrobků Nejstravitelnější pro lidské tělo je mléčný tuk ve formě smetany nebo másla, podmáslí a jogurty s živými kulturami. Pasterizované a vařené mléko je pro konzumaci lidmi zcela nevhodné, protože je  navíc silně kyselinotvorné. (O kyselinotvorných a zásadotvorných potravinách si řekneme dále.)
Naproti tomu kozí mléko je pro člověka dobře stravitelné a zdravé. Kozy se však příliš nehodí    pro zemědělskou velkovýrobu, proto se kozí mléko příliš neujalo.
Chléb a ostatní pečivo Obiloviny obsahují sacharidy (dříve nazývány jako uhlovodany), které se tepelnou úpravou, tj. pečením a vařením, mění na škroby, které jsou ve vodě nerozpustné. Aby tělo mohlo tyto látky využít,  musí je rozložit zpátky na jednodušší sacharidy, což opět představuje pro lidský organismus zátěž. Škrobové látky se rovněž usazují ve tkáních a zanášejí tělo. Navenek se to často projevuje tvorbou vyrážky a uhrů, protože se tělo snaží škrobů zbavit. Škroby jsou také oblíbenou potravou různých mikrobů. Z výše uvedeného vyplývá, že bychom pečivo měli jíst co nejméně, a to výhradně celozrnné. Výrobky z tzv. bílé mouky nemají pro lidskou výživu žádný přínos a představují pouze zdroj znečištění organismu. Rafinovaný cukr Bílý cukr, který se prodává v obchodech s potravinami je chemikálie, která je vyráběna pomocí vysoké teploty a obsahuje nebezpečné chemické látky. Bílý cukr působí extrémně ničivě a degenerativně, protože je zpravidla "rafinován" pomocí kyseliny sírové. Norman Walker ve své knize „Omládněte“ o cukru píše: „Jíme-li rafinovaný cukr v jakékoliv formě - v potravě, ve sladkostech nebo tekutinách - kvasí v těle a vede to k tvorbě kyseliny octové, kyseliny uhličité a alkoholu. Kyselina octová je silná, ničící kyselina, která se používá např. k leptání bradavic na kůži. Jestliže působí tak ničivě na povrchu kůže, ponechám vaší fantazii, jakou škodu způsobí na citlivé sliznici střeva.“ Zvláště nebezpečný je bílý cukr v kombinaci s ovocem, neboť v těle způsobuje alkoholové kvašení. Blahodárný účinek syrového ovoce na lidské tělo je bílým cukrem zcela znehodnocen. Bílý cukr musí trávící ústrojí nejprve rozložit na jednoduché cukry, aby byl pro tělo stravitelný. Jednoduché cukry jsou obsaženy v čerstvém ovoci a zelenině a pochopitelně také v medu. Takovýto cukr, fruktóza, je pro tělo neškodný a je navíc zdrojem energie pro buňky. Ovoce a zelenina Čerstvé syrové ovoce je výživou pro mozek a nervový systém a čistí organismus. Syrové ovoce bývá většinou zásadotvorné, ale po tepelné úpravě je kyselinotvorné. Při nedostatku syrového ovoce,  například v zimě a na jaře je vhodné konzumovat ovoce sušené. Na tomto místě bych však chtěl čtenáře varovat před sušeným ovocem, které se často prodává v obchodech s potravinami. Toto ovoce je obvykle ošetřováno sířením nebo bývá proslazeno rafinovaným cukrem. Takové průmyslově vyráběné „sušené ovoce“ v žádném případě nejezte. Buď si je usušte sami, nebo je kupujte v obchodech s biopotravinami. Vhodným doplňkem stravy zejména v zimním období jsou fíky sušené na slunci. Poznáte je podle toho, že jsou hodně tvrdé a suché. Před konzumací je na několik minut namočte do teplé vody, pak je vytáhněte a nechte asi půl hodiny odležet. Potom trochu zvláční a jsou vhodné k jídlu. Pro lidskou výživu má význam především ovoce syrové – tepelnou úpravou se stává kyselinotvorným a způsobuje překyselení organismu, což vede k mnoha degenerativním onemocněním. Čerstvá syrová zelenina má pro lidské tělo neocenitelný význam, neboť je zdrojem aminokyselin pro tvorbu bílkovin, fruktózy jako zdroje energie a minerálů, potřebných pro správnou funkci všech
orgánů lidského těla. Zelenina je tedy vhodná pro budování těla, zatímco ovoce je důležité pro výživu mozku a nervového systému. Ovoce a zelenina jsou také vhodným zdrojem vody, neboť tzv. tvrdá voda, obsahující rozpuštěné minerály, tělo zanáší stejně jako vodovodní potrubí a tvoří vodní kámen. Pokud potřebujeme zejména v zimním období kyselinotvornou stravu, neboť tato strava zahřívá, zatímco zásadotvorná je ochlazuje, je vhodné jíst tepelně upravenou zeleninu např. ve formě polévek nebo krátce osmaženou na olivovém oleji. Pokud to přeženeme a budeme jíst v zimním období pouze syrovou zeleninu a ovoce, můžeme onemocnět nachlazením, protože, jak víme, zásadotvorné potraviny ochlazují, zatímco kyselinotvorné zahřívají. Je proto důležité jíst v zimě, kromě dostatku syrového ovoce a zeleniny, také v přiměřené míře kyselinotvorné potraviny nejlépe zeleninové polévky, případně maso, kdo se bez něj neobejde. Pečivu, zejména bílému, se obloukem vyhneme.

Zásadotvorné versus kyselinotvorné potraviny

Rozumí se tím to, je-li po strávení dané potraviny zbytek po trávení kyselý, nebo zásaditý.
V laboratorních podmínkách se proces trávení nahrazuje spalováním. Popel ze spálené potraviny se rozpustí ve vodě a například lakmusovým papírkem se zkouší, jestli má zásaditou nebo kyselou reakci. Zásadotvorné potraviny ochlazují, kdežto kyselinotvorné zahřívají, proto v zimě jíme více masa a tepelně upravovaných pokrmů, zatímco v létě zase více čerstvého ovoce a zeleniny. Téměř všechny tělní tekutiny v lidském organizmu (kromě žaludku) mají zásaditou reakci, proto pro zachování zdraví je třeba konzumovat více syrových zásadotvorných potravin než tepelně upravovaných kyselinotvorných potravin. Problém je, že většina lidské populace v tzv. civilizovaných zemích konzumuje převážně průmyslově vyráběné potraviny, které jsou tepelně upravované a navíc obsahují velké množství nebezpečných chemikálií. To vede k  anášení organizmu toxickými látkami a jeho překyselení. Výsledkem je celá škála tzv. civilizačních chorob, jejichž výskyt v poslední době hrozivě
narůstá. Společným jmenovatelem těchto chorob je acidóza – překyselení organizmu. V dnešní době se riziko srdečních chorob svádí na zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Málokdo však ví, že cholesterol je reakcí na vznik zánětu, který není způsoben ničím jiným než acidózou, která má původ v nevhodné stravě. Univerzálním lékem na většinu těchto nemocí je tzv. detoxikace organizmu, tj. zbavení těla jedů a jeho alkalizace konzumováním syrové rostlinné stravy.

Princip detoxikace

Pokud člověk konzumuje převážně tepelně upravované potraviny, jeho krev je hustší než tělní tekutina (lymfa) a do těla se tak z krve dostávají toxiny obsažené v krvi. Těmito toxiny nejsou míněny pouze vyložené jedy, ale i takové látky, jako škroby, složené cukry a podobně. Všechny tyto látky se usazují ve tkáních, což se navenek projevuje tzv. „stárnutím“. Například pokud cítíme, že již nejsme tak pružní jako v mládí, ale jsme ztuhlí a nepohybliví, není to nic jiného než zanesení organizmu toxiny. Když člověk začne jíst převážně syrové ovoce, pít zeleninové šťávy atd., jeho krev zeřídne a stane se řidší než tělní tekutina, čímž začne docházet k opačnému procesu, vyplavování toxických látek z těla do krve, odkud jsou potom vyloučeny ledvinami. Proto je třeba postupovat uvážlivě, abychom ledviny nepřetížili, zejména tehdy, pokud jsme vážně nemocní. Detoxikaci organizmu bychom měli podstoupit nejlépe v letním období, kdy je teplo a nemusíme jíst tepelně upravenou stravu, abychom se zahřáli a kdy je všude dostatek čerstvého ovoce a zeleniny. Kombinování potravin Živé potraviny, tj. syrové ovoce a zeleninu, lze podle Normana Wolkera kombinovat libovolně. Vařením nebo zpracováním se však jejich život ničí, a to platí pro všechny potraviny. Škroby, obilí a cukr patří do alkalické (zásadité) skupiny, přestože vyvolávají v těle kyselou reakci. Ke svému zažívacímu procesu potřebují alkalické trávicí šťávy. Jestliže jíme se škroby, obilím a cukrem (to je se sacharidy) současně bílkovinu, musíme se pak vypořádat se závažnou chemickou situací. Trávení sacharidů je rušeno přítomností kyselých žaludečních šťáv a současně se nedokonale stráví bílkovina, protože jsou přítomny také alkalické trávicí šťávy. Následkem je kvašení sacharidů a zahnívání bílkovin, což je špatná zpráva především pro milovníky masa v kombinaci s brambory nebo knedlíky. Pokud tedy někdo chce jíst maso, měl by si místo vařených brambor nebo hranolků vzít jako přílohu zeleninu. Duchovní aspekty stravy Znalci (za něhož se nepokládám, tak se předem omlouvám za případné nepřesnosti) a příznivci zejména východní duchovní tradice vědí, že lidské fyzické tělo není jediným obalem tzv. vyššího Já lidské bytosti, ale je tvořeno dalšími nehmotnými těly, jako je éterické tělo, emocionální tělo nebo mentální tělo. Všechna tato těla mají společné tzv. čakry, což jsou jakési energetické kanály, s jejichž pomocí dochází k energetické výměně mezi všemi těmito těly. Tato energie pulzuje na určité frekvenci v závislosti na duchovní úrovni toho kterého člověka – čím vyšší je frekvence těchto vibrací, tím je člověk na vyšší duchovní úrovni. Tato energie má v různých kulturách různá jména: například čchi, prána, energie vrilu, orgon, éter, atd. Stejná energie je přítomna ve všech živých organismech, včetně rostlin. Pokud konzumujeme převážně mrtvé, tj. tepelně upravované potraviny, naše energetické vibrace se zpomalují a energetické kanály, čakry, se zneprůchodní. Následkem je nejen duchovní úpadek, neboť tito lidé jsou většinou materiálně založení, ale i nemoc a smrt. Naproti tomu, pokud konzumujeme převážně živé potraviny, jejich energie se dostane i do našeho těla, čímž dojde nejen   vyčištění na fyzické úrovni, ale také k posílení dalších nehmotných obalů člověka a zrychlení energetických vibrací. Například léčitelé, kteří jsou schopni nějakým způsobem tato těla vidět, zejména éterické tělo (tzv. aura), jsou schopni rozpoznat, jestli je člověk zdravý nebo nemocný, přičemž dotyčný člověk ani nemusí na sobě žádné příznaky nemoci pozorovat. Ovoce má vyšší vibrace než zelenina. Robert Morse ve své knize „Zázračná detoxikace“ vzpomíná, že ve svém mládí po dobu šesti měsíců jedl pouze jeden druh pomerančů. Následkem toho bylo, že měl tak vysokou hladinu energie, že se mu často stávalo, že svým vědomím opouštěl tělo, astrálně cestoval. Po půl roce musel svůj experiment ukončit, neboť již nebyl schopen normálně komunikovat s lidmi a podle panujících společenských norem zešílel. Toto píši nejen jako příklad pro ilustraci, ale i jako varování, že nic se nemá přehánět. Závěr Na závěr bych chtěl čtenáře také varovat, aby detoxikaci organizmu nedělali v zimě, jako jsem to ve svém prvotním nadšení udělal já. Měl jsem mírnou nadváhu a cítil jsem, že už na tom nejsem tak dobře fyzicky jako zamlada. Po týdnu ovocného a zeleninového půstu jsem se cítil naprosto skvěle – mírně jsem zhubnul a moje fyzická výkonnost se rapidně zvýšila. Během dalších dvou týdnů jsem ještě více zhubnul a venku jsem začínal zřetelně pociťovat chlad, což se mi předtím nestávalo. Po třech týdnech se dostavily příznaky nachlazení a musel jsem začít jíst živočišné bílkoviny v kombinaci se syrovou zeleninou, což mě opět postavilo na nohy. Kdo je zvyklý na maso, jako já, rozhodně by si ho v zimě neměl úplně odepřít, ale pouze ho omezit a jíst dostatek syrového ovoce a zeleniny. Maso by ale neměl jíst http://hucek.cz/l_kopecky/index.htm v kombinaci s potravinami, které obsahují sacharidy (uhlovodany), jako jsou brambory, knedlíky nebo chléb, ale pouze se zeleninou, nejlépe syrovou. Pokud je někdo zvyklý na chléb a bílé pečivo, měl by ho nahradit celozrnným pečivem a jíst ho v co nejmenším množství, ale nikdy v kombinaci s masem a vejci, ani ovocem (se zeleninou lze kombinovat). Pokud je někdo zvyklý pít mléko, ať ho nahradí podmáslím a jogurtem s živými kulturami. Tzv. odborníci na zdravou výživu doporučují nahradit máslo rostlinnými tuky. To v žádném případě nedělejte, protože výroba ztužených rostlinných tuků je chemický proces, jehož produkt zdraví rozhodně neprospívá. Nenechte se strašit cholesterolem – víte přece, že cholesterol je látka, jejímž úkolem je v těle zabraňovat zánětů. Také víme, že záněty jsou důsledkem acidózy – překyselení, které je důsledkem nevyvážené stravy. Stačí tedy jíst dostatek syrového ovoce a zeleniny a zvýšené hladiny cholesterolu se nemusíte bát. Dále se vyhýbejte simulantům, jako je káva nebo černý čaj, neboť jsou rovněž kyselinotvorné.
Poslední varování se týká konzumace cukru, ať ve formě čokolády, cukrovinek, sladkého pečiva nebo slazených nápojů. Pokud se bez sladké chuti nedokážete obejít, jezte sušené ovoce. Pro slazení nápojů můžete použít rostlinu jménem stevie, která pochází z Jižní Ameriky. Doporučil bych ji zejména diabetikům. Dá se pěstovat na zahrádce nebo v květináči. Je to sice vytrvalá bylina, ale pokud ji necháte přes zimu venku, tak zahyne. Mají ji některá lepší zahradnictví, např. zahradnictví Kruh Jilemnice nebo zahradnictví Chovanec. Zpracoval Ladislav Kopecký
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

zdroj: http://hucek.cz/l_kopecky/index.htm

 

 

 

 

Zpět
NajdouVas.cz